Ritodgata - O práně a dechu

Ritodgata » Ritodgata - O práně a dechu

V klasické filozofii se o práně nemluví. Ale v józe a dalších praktických meditačních systémech je toho o práně mnoho. Prána je indické slovo označující životní energii nebo vitální energii. Je to energie, která oživuje naše tělo. Každý pohyb končetin nebo veškerý metabolismus, všechno je prováděno touto pránou. To je jedno vysvětlení. Ale v meditaci můžeme říci, že je to pole energie, které propojuje naši mysl k našemu tělu. A také existuje speciální názor, speciální filosofie, která říká, že toto všechno je prána – veškeré bytí existuje v práně. Na jednom konci tohoto systému je čisté vědomí a na druhém konci je netečná hmota. Netečná hmota, nejvyšší vědomí – všechno existuje ve velkém kanále prány. Můžeme to také popsat jako velký žebřík. Naše životy, naše prána, naše rozličné úrovně mysli, to vše jsou rozličné příčky na tomto žebříku. To je jedno vysvětlení. To druhé je velký kanál propojující všechno. 

Proč je to tak důležité v duchovní praxi? Protože naše meditace, naše přání, naše usilování o vyšší duchovnost, to všechno je naše mysl. Ale své životy žijeme převážně z  těla, ne z  mysli. A pokud naše snažení, které je v mysli, není řádně propojeno s tím, co pohání naše tělo, pak je tady rozpor. 

Nebo jinak: duchovní usilování je jedním z našich usilování, vznešených přání, to se odehrává v mysli. Ale náš život se většinu času odehrává na úrovni těla. A pokud mysl a tělo nejsou v řádném propojení nebo řádném sladění, je tady nějaký paradox. Neboli  - chcete něco svou myslí, ale tělem děláte opak. Tento paradox můžeme minimalizovat, když cvičíme něco s pránou.

A viditelnými dveřmi k naší práně je dýchání, protože mysl se nedá vůbec uchopit, kdežto tělo se uchopit dá. A prána je mezi nimi, dá se uchopit prostřednictvím dýchání. Všechna pránická cvičení s ní manipulují a je zřejmé, že dýcháme naším tělem, ne myslí. A všechno, co se odehrává v mysli, pozměňuje rytmus dýchání. Všechno, co se děje, má dopad na proudění prány.  Když se zlobíte, vaše prána nebo dech proudí podle jednoho modelu, když jste smutní – je to úplně jiný model, když jste v depresi, je to zase jiný model, a když jste rozohnění, je to zase jiný model. 

Můžeme z toho snadno vyvodit, že když budeme ovlivňovat proudění dechu, tak budeme snadno ovlivňovat to, co s děje v naší mysli. Teď si svůj dech neuvědomujete. A tak teď udělejme pokus, že začneme nasloucháním dechu. Jenom naslouchejte. 
pozorujte.  Není to tak?  Zpomalil se a také zeslábnul. 
e dýchejte pomalu, s dlouhým nádechem a dlouhým výdechem. Zkuste to. ujte to víc a víc. 

A tak když nasloucháte a váš dech se víc a víc prodlužuje, vaše mysl je klidnější a klidnější. Je více a více soustředěná. Stáváte se stále klidnější a současně soustředěnější. 

Tento proces můžeme používat k připravování mysli na vyšší meditace. A zároveň, protože dýcháte tělem, tak tělo také se nalaďuje na meditaci. Tak se dá dýchání použít jako příprava na meditaci. 
A když budete takto cvičit, tělo a mysl se budou dostávat do většího a většího souladu. Každé světlo, každá moudrost, která září ve vaší mysli, bude mít také nějaký účinek na tělo. Protože skrze tuto pránu nebo dechová cvičení jsou tělo a mysl ve stálé komunikaci. 

ími, tak dýcháme odtud (ukazuje na hrudník). a nakonec se dusíme. 
Všichni ví, že na meditaci bychom měli být uvolněni. Můžeme využít ten fakt, že když se uvolníme, můžeme dýchat odtud (ukazuje břicho) a jak se stáváme stále složitějšími, tak dýcháme výš a výš. Abychom mysl před meditací harmonizovali, je dobré dýchat z břicha. 

Tolik k učení o dýchání a přejdeme k praktickým cvičením, nejprve to bude úplný neboli jógový dech.